týden od 23.3. - 27.3.

Dějepis

Zápisy do sešitu. Je možné si je přepsat či vytisknout a nalepit. Přečíst k prvnímu zápisu text v učebnici str.106-108 a k druhému zápisu str.109-111. Prohlédnout si ukázku z filmu Bitva u Sudoměře https://www.youtube.com/watch?v=cvqS3J-i2p8

Husitské války

Husité nebyli vždy jednotní. Existovalo několik husitských stran a proudů (husitská města, radikální husité, husitská šlechta ...). V době nebezpečí se ale všechny skupiny semkly a společně bojovaly s křižáky. Když roku 1424 zemřel Jan Žižka, postavil se místo něj do čela husitských vojsk Prokop Holý. Nejznámější husitské bitvy: u Ústí nad Labem (1426), u Tachova (1427), u Domažlic (1431 – vůbec neproběhla, protože křižáci v čele s kardinálem Cesarinim se zalekli zpěvu husitského chorálu Ktož jsú Boží bojovníci), u Sudoměře (husité využili vypuštěných rybníků).

Nejednotnost husitů však způsobila, že nedošlo k dohodě mezi Zikmundem a církví na sněmu v Bazileji. Naopak došlo k bratrovražedné bitvě u Lipan 30.května 1434, v níž padl Prokop Holý. Bitvou u Lipan se otevřela cesta k dohodě mezi umírněnými husity a Zikmundem, který pak byl přijat za českého krále. Poslední hrstka radikálních husitů v čele s Janem Roháčem z Dubé se opevnila na hradě Sion u Kutné Hory. Zikmund však nechal hrad dobýt a Jana Roháče popravit.

Zikmund po zvolení králem spolu s katolickou církví dovolil husitům tzv.kompaktáty přijímat pod obojí způsobou. Vznikla nová česká církev – kališnická. Roku 1467 vznikla Jednota bratrská, která prosazovala opravdovou rovnost mezi lidmi a odsuzovala jakékoliv násilí. Mezi její nejznámější představitele patřili: Petr Chelčický, Jan Amos Komenský.

Jiří z Poděbrad

Po husitských válkách byla česká společnost rozdělena na katolíky a kališníky. V čele katolíků stál šlechtic Oldřich z Rožmberka a v čele kališníků šlechtic Jiří z Poděbrad. Protože byl Jiří velmi schopný, byl zvolen zemským správcem za ještě nedospělého následníka trůnu Ladislava Pohrobka (Pohrobek = narodil se po smrti svého otce Albrechta Habsburského, který byl manželem Zikmundovy dcery). Ten ale v 17 letech zemřel, a tak byl poprvé a naposled v českých dějinách zvolen českým králem roku 1458 právě Jiří z Poděbrad, který nepocházel z žádného královského rodu. Byl to moudrý panovník, který se snažil vše řešit jednáním. Navrhl dokonce, aby vznikl „Mírový svaz evropských zemí“ → všechny země se měly zavázat, že spolu nebudou válčit. Jeho myšlenka však nebyla přijata. Před svou smrtí (1471) si Jiří za svého nástupce vybral polského panovníka Vladislava Jagellonského.